GPS přijímač

expedice-bílý-tesák    ostatní    GPS přijímač

Úvodem

Garmin Dakota 10 PRO, cena i s mapou 1:10000 do 4 tis. GPS, "džípíeska", autonavigace a spoustu jiných dalších označení má ta malá podivná věcička, která se nám v posledních létech vloudila do života a postupně tam zaujímá stejně nepostradatelné místo jako třeba mobilní telefon. Protože GPSka je svým způsobem také přijímač a dokonce satelitní, má na těchto radioamatérských stránkách určitě na své místo nárok. Ale nečekejte, že vám zde teď budu sáhodlouze popisovat systém, frekvence a další podrobnosti související s družicovou navigací, příjem a zpracování dat, než se vám objeví na displeji ona notoricky známá šipka, označující vaši polohu, vlekoucí za sebou barevnou čáru projeté stopy.

Dnes děkuji té šťastné shodě okolností (a také kolegovi v práci - velkému nadšenci geocachingu), že tou první GPS, se kterou jsem se v životě setkal byla malá turistická navigace (nikoli velká navigace automobilová) a že to byl právě "starý, dobrý, poctivý" Garmin.
Kdybych se natrefil na autonavigaci, asi bych se spokojil s tím, že mě umí dovést nejkratší cestou k domu s předem navolenou adresou. Asi bych se vůbec nedozvěděl, že to "malé mýdlo", které malá turistická navigace svým vzhledem připomíná, nejen umí úplně totéž, co navigace automobilová, ale že i ta nejlevnější turistická má ještě mnoho a mnoho dalších užitečných funkcí navíc.

Výrobci se vydali dvojí cestou.

Většina levnějších typů autonavigací je tak říkajíc "pro blondýny". Dámy mi prosím tohle slovní spojení prominou, ale nevím, jak jinak bych výstižněji označil až trestuhodně ošizené menu u přístrojů, jejichž hardware toho zvládne mnohem, mnohem víc. V podstatě to funguje tak, že si zadáte cílovou adresu, odkliknete a jedete. Navigace sama, podle předem navoleného algoritmu a nahraných map volí trasu a moc si do ní zasahovat nedá. Mimo silnice je navigace v podstatě bezradná a výdrž jejich vestavěných baterí je taky pro kočku. Pravda, většina uživatelů od ní ani víc nečeká. Ale to je škoda, protože systém ve skutečnosti dokáže pravé divy.

U turistické navigace naopak výrobci o uživatelích předpokládají, že se jedná o "fajnšmekry", co si pobyt v přírodě vychutnávají. A tak do zařízení, byť by malého, přidali spoustu užitečných funkcí a to už i u těch nejlevnějších typů. Nejen že je zde možnost zobrazit vaši aktuální polohu, rychlost a směr k cíli, ale i zobrazit nadmořskou výšku a výškový profil trasy, kterou jste překonali nebo překonávat budete. Možnost uložit prošlou a osvědčenou trasu nebo nově vytipovanou trasu je naprostou samozřejmostí (u levnějších autonavigací ne, ty vás i napodruhé budou zkošet vést svou původní vybranou, byť by v praxi neprůjezdnou, cestou).

K ručnímu přístroji přísluší i počítačový program na CD, který vám umožní stáhnout obsah ruční navigace do počítaže a tam si všechna data detailně rozebrat - trasu, výšku, čas průchodu každým bodem i vše zobrazit na mapě. Naopak si na počítači můžete trasu předem naplánovat a to detailně, včetně všech lesních pěšinek, zastávek i zajímavých míst a pak si ji přetáhnout do přístroje.

Ruční přístroj většinou umožnuje zvolit několik různých uživatelských profilů. A tak si můžete předem připravit, jak se má navigace v té které situaci chovat i co má ukazovat na displeji, když ji budete používat buď jako pěší turista na horách, nebo jako cyklista po polních cestách či ji dokonce použijete k navigaci v autě na silnici, případně k hledání "pokladů" (skrýší, tzv. cache, viz. geocaching.com a geochaching.cz). Můžete si navolit i svůj úplně speciální profil. Mám jeden takový, kterému říkám "radioamatérský". Od jiných se liší tím, že jsem zvolil, aby mi přístroj na displeji ukazoval UTC-čas, nadmořskou výšku, přesnou polohu a lokátor. Ano - lokátor, tak jak jsme ho my, radioamatéři, zvyklí hlásit do mikrofonu radiostanice. Ona totiž i tohle ruční navigace umí, stačí jen v nastavení zvolit, aby byl formát souřadnic v soustavě Maidenhead a už vám vesele v okénku na displeji svítí třeba JN89LP.

Navigace vás umí vést k cíli buď přes předem zvolené body, po silnici vlastním algoritmem nebo ukazovat cestu či kurz přímočaře. Záleží co si vyberete a co vám v dané situaci vyhovuje. Některé lepší navigace mají vestavěný magnetický kompas či barometrický výškoměr. U levnějších přístrojů musíte udělat pár kroků a teprve z vašeho pohybu stanoví navigace správně Sever a orientaci mapy. Ale to jsou při běžném užívání maličkosti, které uživalete v zásadě nijak neobtěžují nebo neomezují.

Dobrá mapa je základ

Samozřejmě bez nahrátí dobré a podrobné mapy je každá navigace úplně slepá. Docela dobrá je mapa Topo Czech v měřítku 1:25000, ale za ideální považuji mapu Topo Czech PRO v měřítku 1:10000, na které jsou zobrazeny i veškeré budovy v souvislé zástavbě obcí a měst. Mapu je dobré koupit společně s navigací jako sadu. V poslední době je možnost zakoupení mapy ve verzi tzv. Lifetime, kdy jste si s nákupem přístroje a mapy doživotně předplatili i možnost stahovat mapové aktualizace, takže už nemusíte mít obavu, že dojdete v terénu k místu, které mapa nezná.

Se souřadnicemi umí pracovat i portál Mapy.cz. Většina lidí umí používat obecné, turistické a zimní mapy, ba i letecké snímky z tohoto serveru, na detailní zkoumání české krajiny. Ale méně lidí už ví, že si na Mapách.cz může předem "natrasovat" trasu a tu si pak přímo vyexportovat do své GPS. Konkrétně pro navigace Garmin potřebujete vyexportovat soubor ve formátu *.GPX a umístit ho přes USB připojení v přístroji do stejnojmenné složky, nazvané GPX. Soubor GPX je jednoduchý soubor, který si můžete snadno prohlédnout i v obyčejném textovém editoru a který obsahuje buď jednotlivé zájmové body nebo postupně body, ze kterých se skládá plánovaná trasa nebo už prošlá stopa. Výše popsané funguje prakticky u všech ručních turistických navigací. U autonavigací je tato funkce bohužel výsadou pouze dražších typů, ty levnější si do trasování od uživatele "kecat" nedají a musíte je brát tak, jak jsou. Navíc některé z nich (např. Mio) používají k ukládání trasových bodů či projetých stop nekompaktibilní a pro uživatele nepoužitelný formát souborů.

Ruční plánování trasy na Mapy.cz

Obdobně umí portál Mapy.cz vyhledat a zobrazit na mapě "místo". A to nejen podle adresy, ale i podle zadaných souřadnic, pokud je napíšete do vyhledávajího okénka v potřebné syntaxi.

Vyhledání bodu na Mapy.cz podle souřadnic

Formáty zápisu souřadnic

Kartograficky správné je psát stupně, minuty, vteřiny (a jejich desetinná čísla)
49°40'43.446"N 17°22'55.107"E

Příznivci geocachingu ale s oblibou používají jen stupně, minuty (a minuty dělí na desetinná čísla)
N 49°40.72410', E 17°22.91845'

Ať tak či tak, přístroj uvnitř, ve svých souborech, pracuje výhradně se stupni (a jejich desetinnými čísly).
Pro přístroj je tedy nejpřirozenější formát
49.6787350N, 17.3819742E

Hračka pro tatínky?

Jsme země ve středu Evropy a jen těžko tu zabloudíte. (A kdyby přeci jen, stačí si pamatovat základní pravidlo - vydat se ze svahu dolů a jít až narazíte na potůček. Jeho voda vždycky teče do civilizace.) K čemu tedy utrácet a kupovat turistickou GPS navigaci? Na tuto otázku vám asi nedám uspokojivou odpověď, ani pádný přesvědčovací argument. Prostě kdo nezkusil, nepochopí. Pokud nejezdíte na hory, asi je to jenom hračka. Chytrá a docela drahá hračka. Nemohu říci v čem všem vám bude nebo nebude prospěšná, ale za ty roky, co ji používám, moc dobře vím,v čem byla prospěšná mě.

Ač jsem se zatím ještě stále nenakazil bacilem geocachingu a vlastním prakticky nejjednodužší typ přístroje, přesto vděčím GPS, že mě vytáhla z obýváku ven na čerstvý vzduch a odtrhla mé lenivé tělo od uhrančivého pohledu počítačového monitoru nebo od "neodkladné" práce. Když nemáte důvod, nechce se vám a koukáte do televize nebo do (na) blba. A ta malá krabička byl důvod jít ven. Ven a vyzkoušet to v terénu. Díky ní jsem se dostal na místa, kam by mě nikdy nenapadlo jít. Místa, která bych jinak nikdy neviděl, ani netušil, že existují. Nebyly to hotely, sjezdovky ani žádná rekreační zařízení. Byla to skrytá místa v lese, kam se muselo prodírat houštním. Místa, která mě něčím zaujala na leteckých snímcích, třeba jiným odstínem dozrávajícího obilí na poli, které ukazovalo, že na tom místě byla kdysi dřív cesta či obrysy domů a já se chtěl kouknout v terénu, co je tam doopravdy. Někdy to bylo překrásné místo, jindy jen mámení způsobené odleskem korun stromů na letecké fotografii. Měsíčně utratíme mnohem více peněz (za větší pitominy) a když si uvědomím, kolik překvapení, dobrodružství i zážitků mi takhle hračka přinesla, pak musím popravdě říct, že je to jedna z nejlevnějších a nejnapínavějších zábav které znám. Nebudu vám tvrdit, že turistická GPS je něco, co musíte zítra bezpodmínečně mít. Dá se bez ní bez problémů žít. Ale s ní je zase život o trochu pestřejší...

Různé zajímavé trasové body pro GPS Garmin ke stažení:


Autor: OK2TAR

[ zpět na hlavní stránku ]