Ke své anténě OK1KRC na 145MHz jsem hledal plánek délkově a váhově srovnatelné antény vhodné pro pásmo 70cm. Takové, která by mohla být instalována s „KRCkou“ na společném příčníku na vrcholu portejblového stožárku. Základní rozměry vhodné sedmiprvkové antény jsem nalezl v knížce „Antény prakticky“ a mechanicky jsem si ji upravil po svém, opět s použitím lanových svorek. Protože anténa fungovala na první pokus a dosaženými výsledky (ve srovnání s její výrobní jednoduchostí) mě velmi potěšila, uvádím zde její rozměry.
Hlavní rozměry ukazuje obrázek. Anténa se skládá z hlavního ráhna, které tvoří hliníkový nebo duralový jekl 15x15x1mm (v nouzi 12x12mm, případně ocelový profil 10x10x1mm). Na něm jsou upevněny prvky pomocí litinových pozinkovaných lanových svorek č.8. Tuhle spojovací součástku obdržíte za několik korun v lepších železářstvích. Původní třmínek svorky je však příliš krátký, aby mohl držet prvek a současně prošel napříč celým ráhnem. Ze závitové tyče M6 se proto nařežou kousky potřebné délky, uprostřed se v 30mm dlouhém úseku odstraní závit (pilníkem nebo na soustruhu). Závitová tyč se uprostřed nahřeje letlampou nebo na plynovém vařiči do červeného žáru a (v rukou, pomocí dvojice kleští) ohne do tvaru „U“, po vzoru původního třmenu. Ráhno se orýsuje podle přesně rozložených svorek a provrtá skrz, aby třmeny volně procházely. Litinové želízko svorky je vhodné srovnat pilníkem a k ráhnu přilepit epoxidem - pak se nehýbe a prvky sedí kolmo.
Mechanické detaily a popis výroby je tedy zcela stejný jako u Yagi 145MHz. Direktory a reflektor jsou z tvrdší duralové plné tyčky průměru 8mm. Dipól udělejte raději z plné měděné kulatiny průměru 8mm nebo z měděné trubičky 8x1mm, tak aby se na něj dal přívod dobře připájet. Krom toho se měď lépe ohýbá než pružný dural. Konce dipólu je vhodné zploštit (opilovat nebo rozklepat), aby byla vzájemná kapacita co nejmenší). Protože jsou prvky poměrně krátké, jsou dostatečně pevné a není je potřeba v místě uchycení vyztužovat, jak tomu bylo u antény OK1KRC.
Anténa je úzká a snadno transportovatelná. Není nutné ji řešit demontovatelně. Prvky přitáhněte nahotovo a spoje zatřete barvou nebo zastříkněte Resistinem ML. Do konců ráhna narazte plastové zátky, aby dutý nosník za větru nepískal.
Symetrizační smyčka je zapojena klasickým způsobem. Kvůli menšímu poškození při pájení, prudkému ohybu a menší navlhavosti je zvolen kabel s plným dielektrikem RG58 v délce 215mm. Je ho pouze krátký úsek, takže jeho útlum není příliš zásadní veličinou. Celkově je však potřeba pamatovat, že 433MHz je už hodně vysokou frekvencí a musíme se vyhýbat zbytečným útlumům. Sáhněte raději po kvalitním N-konektoru či v případě portejblové antény třeba BNC-konektoru. Laciný a hojně užívaný PL-konektor má na těchto frekvencích přeci jen nepříjemně velký útlum. Budete-li anténu instalovat stacionárně, vynechte konektor úplně a připojte napájecí koaxiál k anténě přímo. Snažte se použít kvalitnější koaxiál než RG58 či RG213. Pro menší výkony vyhoví třeba Belden H-155.
Tato anténa je opět velmi vhodná pro začínající radioamatéry, kteří tak mohou zkusit stvořit něco vlastníma rukama, tak říkajíc na koleně. Hliník a dural je tvárný materiál a dobře se obrábí i improvizovanými ručními nástroji. Pokud dodržíte přesné rozteče vrtaných otvorů a správné délky prvků bude vám anténa dobře fungovat na první pokus. Anténa je fortelná, vydrží i dlouhodobé stacionární použití. Můžete ji za zadní část upevnit i na okenních parapetech či na zábradlí balkónů. Poslouží všude, kde nelze dát „bílou hůl“ na střechu. Nebo tam, kde potřebujete nezbytně použít horizontální polarizaci, kterou žádná bílá hůl neumí, např. při provozu SSB na 70cm. Anténa se velmi podobá obyčejné televizní anténě a nebude pro náhodné svědky vůbec nápadná. V mnoha případech bude docela dobře vysílat i přímo z místnosti přes okno. Za provozu pamatujte, že tato anténa má poměrně slušný zisk, ale současně úzký vyzařovací diagram. Musíte ji proto přesně nasměrovat.
[autor: OK2TAR]