Popis:
Jednoduchá dipólová anténa pro nouzovou NVIS komunikaci je vyrobená včetně svodu z datového kabelu UTP a středový izolátor vyříznutý z plastové nádoby nožem. Napájecí vedení antény využívá impedanci kroucené dvojlinky datového kabelu ±110 ohmů, kde paralelním spojením dvou párů vytvoříme symetrický svod o impedanci ±55 ohmů. Zbývající dva páry zužitkujeme na ramena dipólu. Anténu na pracovní frekvenci doladíme změnou délky ramen dipólu. Anténa má nízkou hmotnost a smotaná zabere málo místa.
Materiál na anténu:
Na anténu potřebujeme 20m datového kabelu UTP cat.5e v drátovém provedení. Použítí UTP kabelu v provedení lanko (licna) by jistě také bylo možné, asi by to vyžadovalo lehce jiný přístup k mechanickému řešení. Pro jednoduchost budu zmiňovat jen drátovou verzi kabelu UTP cat.5e určeného pro vnitřní instalace LAN sítí. Můžeme zužitkovat starý vyřazený kabel UTP, který se hojně používá k rozvodům počítačových LAN sítí ve vnitřních prostorách již dlouhou řádku let. Tam, kde byl kabel použit pro venkovní instalace, po několika letech expozice venkovním vlivům vnější bužírka zkřehne, popraská a zanedlouho se poškodí i izolace vnitřních párů. Poškozená vnější bužírka nevadí, beztak se jí zbavíme. Poškozená izolace vnitřních párů vadí.
Bužírku pryč:
Odstranit vnější bužírky UTP se dá asi nejlépe uvázáním jednoho konce UTP kabelu k pevnému bodu (zábradlí, plot, sloup) a pomalu se od úvazu pozpátku vzdalujeme přičemž kabel dostatčně levou rukou napíname a v pravé ruce „ulamovacím” nožem podélně narušujeme bužírku podélným řezem s lehkým přítlakem na nůž. Jakmile narušíme dostatečně dlouhý úsek, bužírku u úvazu zcela přerušíme a kabel narušenou línií vysvobodíme z bužírky. Narušování bužírky neznamená její úplné proříznutí, jen částečné naříznutí jedním podélným řezem, pokuď možno bez zbytečných přerušení. Některé kabely obsahují vnitřní syntetické vlákno pro zlepšení pevnosti v tahu, které můžeme využít při protrhávání bužírky.
Výběr párů na svod a na ramena dipólu:
Po vysvlečení z bužírky jsme získali 20m 4 párového krouceného kabelu. Každý pár má jinou barvu a jiný zákrut. Jednotlivé páry od sebe oddělíme. Nyní máme 4 páry. 2 páry s menším zákrutem použijeme na ramena dipólu a 2 páry s hustším zákrutem na svod. Například jsme pohledem zjistili, že bílooranžovo-oranžový pár a bílohnědý-hnědý pár mají hustší zákrut, než bílomodrý-modrý a zelenobílý-zelený. Bílooranžovo-oranžový pár a bílohnědý-hnědý pár použijeme na svod. Bílomodrý-modrý a zelenobílý-zelený se stanou zářičem. Je vhodné 2 páry určené pro svod na konci uvázat k pevnému bodu, lehce napnout a vzájemně je zakroutit pomocí akuvrtačky či akušroubováku tak, aby drželi zakroucením pospolu. Získáváme 2 páry zakroucené mezi sebou na svod a 2 páry na ramena dipólu.
Propojení párů:
Každý z párů s řídším zákrutem určený pro ramena dipólu na koncích spájíme podle obrázku s nákresem a tím získáme 2 vodiče dlouhé 20m. 2 páry napaječe spájíme paralelně mezi sebou opět podle obrázku s nákresem. Paralelní propojení párů napaječe je důležité kvůli výsledným impedančním vlastnostem vedení.
Délka ramen:
Podle pracovní frekvence spočítáme délku ramen půlvlnného dipólu napéjeného uprostřed. V případě horního konce 80m pásma nám délka ramena vychází na (300:3,77):4=19,9m. V praxi nám ramena dipólu zkrátí izolace kabelů na cca 19,5m. Ramena nestříháme, ale 1/2 metru na konci dipólu přehneme zpět a lehce zakroutíme. Svod zbytečně nezkracujeme, avšak jeho zkrácení je libovolně možné.
Mechanické provedení:
Jelikož se jedná o anténu pro nouzovou komunikaci vyrobenou z běžně dostupného materiálu, postačí nám na středový izolátor obdélnikový kousek plastu vyříznutý z PE, HDPE lahve či kanystru, popřípadě jiné improvizace z izolačních materiálů, např suché dřevo, nakrácené silonové tyče a pod. Kvalitní materiál na izolátory získáme rozřezáním a provrtáním plastového kuchyňského prkénka na krájení (pozor na hospodyňky). Potřebné otvory do plastováho izolátoru je výhodné propálit nahřátým hřebíkem, nebo hrotem trafopájky. Propalovací metodou ošetříme ostré hrany a zpevníme okraje otvorů. Koncové izolátory není potřeba řešit v případě, když k úvazu ramen použijeme izolant. Bohatě postačí plastová zednická šnůra. Jednotlivé měděná drátky UTP kabelu jsou tenké, křehké, nevydrží namáhání tahem, vadí jim častý ohyb, naříznutí. S tím je potřeba počítat při mechanické kostrukci a používání antény. Pro trvalé instalace není anténa vhodná.
Symetrizace, přizpůsobení (ano/ne?):
Paralelním propojením 2 kroucených párů vytvoříme symetrický napaječ o impedanci ±55 ohmů, což je téměř shodné s běžnou impedancí radiostanic a také s impedancí nízko zavěšeného dipólu, tudíž nám odpadá potřeba impedančního přizpůsobení pro pracovní frekvenci, která je dána pouze délkou ramen dipólu. Pro nouzovou komunikace není symetrizace nutná.
Ukončení antény konektorem:
Svod antény je možné zakončit přímo konektorem PL (a přímo, bez tuneru, zapojit do radiostanice).
Umístění antény:
Při použití technologie NVIS je potřeba umístit anténu do správné výšky a vysílat ve správnou dobu na správné frekvenci. Má to své zákonitosti. Kdo má zájem, může se podrobnosti dočíst třeba zde.
[autor: OK2GMO; datum: 22.3.2021; licence: CC-BY-ND]
§ Upozornění:
Informace obsažené na těchto stránkách jsou poskytovány „tak jak jsou", bez jakýchkoli záruk. Veškerá rizika související s použitím těchto informací přebírá uživatel. Tyto stránky obsahují informace, získané vlastním studiem a praktickými pokusy. Praktickým využitím těchto informací podstupujete riziko škody nebo úrazu, v případě špatného seřízení antény i riziko poškození radiostanice nebo ztrátu nároku na uplatnění záruky radiostanice. Veškerá rizika podstupuje sami a autor stránek za ně nepřebírá žádnou zodpovědnost. Výrobu nebo úpravy všech zde uvedených zařízení provádí každý na vlastní nebezpečí. Výkresy, náčrty a konstrukce neprošly žádným schválením podle ČSN, ISO ani jiných norem a je věcí realizátora, aby si toto zajistil, pokud to okolnosti vyžadují.