Dostala se mi do rukou výprodejová vojenská drátová anténa ruské výroby typu Beverage. Asi určená pro R105 a obdobné stanice. Sympatické je, že celý balíček je rozměrově srovnatelný s malým KV transciverem FT817. Jedná se o lehký kovový rámeček, na kterém je navinuto asi 40 metrů izolovaného, textilem opředeného drátu. Na jednom konci je drát zakončen kolíkem do radiostanice, na druhém je bakelitové pouzdro skrývající zakončovací odpor 390ohmů za kterým následují tři drátěné protiváhy.
Napadlo mě využít téměř všech těchto dílů a s minimálním „odpadem“ a vyrobit jednoduchou portejblovou anténu pro pásmo 80m, kterou lze ke stanici připojit bez anténního tuneru. Protože mám portejblový stožárek jen jeden, podřídilo se vše jemu. Udělal jsem anténu jako invertované "V" se středem ve výšce 8m, což je právě výška onoho stožárku, ale určitě by se to dalo vytáhnout také provázkem na nějaký strom, či spustit z okna vyššího domu...
Původní pouzdro skrývající zakončovací odpor jsem rozebral a uprostřed, v dělící rovině jsem vyvrtal otvor. Do něj je vložen původně čtvercový panelový BNC konektor, který je opilovaný do obdélníčku tak, že do vnitřního prostoru zapadnul a ani se nehnul. Ořezal jsem ho přes úhlopříčku, aby mi jeden z rohových otvorů na konektoru posloužil jako pájecí očko. Původní čtyřicetimetrový anténní vodič jsem rozstříhl na poloviny. Oba konce jsem zajistil proti vytržení zauzlením přes šroubky které stahují obě poloviny bakelitového pouzdra. Jeden vodič jsem připájel na plášť konektoru, druhý na středový vývod a to celé jsem pro pevnost i voduvzdornost zalit tavným lepidlem a rychle sešrouboval. Tím byl středový díl antény hotový. Proti znečištění můžete na BNC konektor nasadit nějakou plastovou čepičku.
Rameno, které je spojené s pláštěm konektoru jsem naměřil dlouhé 19,19m a zakončil je jedním ze tří porcelánových izolátorků které původní sestava antény obsahovala. Dále od izolátorku jsem navázal tenký, ale pevný silonový provázek dlouhý asi 2,5 metru. Provázek je uvázaný na kotvící kolík nebo k těžkému kamenu.
Rameno spojené se středovým vývodem konektoru jsem udělal „laditelné“, podle použitého provozu. Nejnázorněji je to vidět na obrázku. Jsou zde použity dva z původních porcelánových izolátorků. Od kolíku vede vzhůru dvoumetrový silonový provázek. Pak následuje jeden izolátorek a dál opět pokračuje silonový provázek ke druhému izolátorku. Teprve zde je pevně zakotven vlastní vodič antény. Vtip konstrukce spočívá v tom, že při vysílání na spodním konci pásma (CW) se volný konec tohoto ramene zahákne karabinkou do kroužku, který je přivázaný nad spodním izolátorkem, takže vede souběžně s provázkem ke spodnímu izolátoru a rameno tak celkově měří 19,25m. Při provozu v horní části pásma (SSB) se naopak volný konec vede podél anténního ramene zpět k vrcholu a karabinka se zahákne do horního kroužku umístěného nad horním izolátorkem, čímž má rameno po horní izolátorek délku pouze 17,54m. Karabinka ani kroužky nejsou se zářičem nikterak vodivě spojeny. Kroužky mohou být klidně plastové, (ale protože některé věci skladuji na půdě, kde v zimě mrzne, raději jsem použil kovové, abych předešel případným nemilým překvapením).
Délky ramen, které mě vyšly praktickými pokusy se mohou případ od případu mírně lišit. Doporučuji při výrobě ponechat délku „živého“ ramene (od vrcholu stožáru, dolů až po karabinku) poněkud delší a skutečným praktickým měřením vyzkoušet délku tak, aby anténa ladila ve spodní - telegrafní části pásma. Jakmile se to podaří, hledejte pozici pro druhý izolátorek. Tedy místo, kde je potřeba rameno přeložit zpět nahoru, tak, aby anténa ladila někde uprostřed SSB rozsahu. Zvolí-li se obě délky správně, měla by anténa s jistým kompromisem zvládnout celé pásmo a PSV by nikde nemělo nepřekročit poměr 1:1,6. (Upozorňuji, že anténa je poměrně citlivá na výšku konců od země, a dá se tím také doladit).
Pro pořádek musím zdůraznit, že různá délka ramen není zdaleka ideální řešení. Je to kompromis mezi funkcí a leností běhat měnit délku na obou koncích současně. Pokud bude někdo používat anténu jen pro SSB, udělá ramena stejně dlouhá (výchozí délka cca 19m). Pak obě postupně symetricky zkracuje, až anténu naladí na střed používaného pásma, tedy PSV 1:1 při 3,7 až 3,75MHz (novicové raději níž, někde okolo 3,65MHz).
Na BNC konektor uprostřed antény je připojený koaxiál. Já jsem prozatím z nouze použil RG58 a připojil ho přímo, bez jakékoli symetrizace. Není to správné, proto přemýšlím, že po vzoru Mirka OK2BUH použiji na kabelu ferity ve funkci proudového balunu (viz. http://ok2buh.nagano.cz/second/2005-04-antenycvak.pdf), ale zatím jsem jich ze starých PC monitorů nenashromáždil potřebný počet (10ks). Nebylo by také od věci překlenout anténní konektor antény odporem cca 33K/0,5W pro vybití statického náboje mezi rameny. I když je obdobně fungijící odpor součástí téměř každého vysílače, není důvod zbytečně riskovat.
[autor: OK2TAR]