Často jsem slýchával nářky síbíčkářů, že jim majitelé domů nedovolí nainstalovat plnohodnotnou střešní anténu, ať již „půlku“ či „pětiosminu“. Většina z nich tak skončila odkázána na balkónový bumerang nebo ještě hůře na magnetku postavenou na plechovém parapetu - s nevalným PSV a současně i s nevalnými výsledky. V této souvislosti jsem si uvědomil, že musí přece existovat něco lepšího než „kus tyčky rozkmitaný patní cívkou“ a současně i levnějšího.
Inspiroval mě článek od OK1SVB publikovaný v roce 2007 na stránkách ČAV. V něm napsal své zkušenosti a současně oprášil stařičký návod, který původně vyšel tiskem v časopise Krátké vlny už v roce 1947. I když by anténa mohla někomu na první pohled snad připomínat magnetickou smyčkovou anténu, Quad či dokonce anténu Moxon, nehledejte v ní žádné složitosti. Není ničím jiným než obyčejným zalomeným dipólem. Ten však má narozdíl od dipólu přímého podstatně menší stavební rozměry, takže nebude v paneláku čouhat ani k sousedům nahoře ani k sousedům dole. Stavební prvky jsou tenké a také mnohem méně nápadné než třeba masivní parabola satelitu. Anténa má částečně směrové vlastnosti. Z toho důvodu je napájecí bod dipólu situován dále od stěny. Kdyby tomu bylo naopak, energie by se vyzařovala do domu. (Případné šťouraly, kteří při slově směrovost ve spojení se zkratkou CB zdvihají varovný prst upozorňuji, že nemám v úmyslu zde doporučovat směrovku, jen připomínám, že ani bumerang ani jakákoli jiná CB anténa postavená v bezprostřední blízkosti železobetonového panelového kolosu nebude plnohodnotně všesměrová tak, jak by si někteří přáli slyšet.)
Polarizace:
Na CB pásmu se používá vertikální polarizace a proto bude dipól orientován tak, jak ukazuje obrázek, plocha čtverce bude kolmo k zemi i komo ke stěně domu. Pokud by někdo chtěl (po zkrácení zářiče) použít tento dipól i na pásmo 28MHz, může zkusit i horizontální polarizaci tím, že čtverec otočí naplocho - rovnoběžně se zemí, takže vznikne jakýsi sušák na prádlo. I když přiznejme si popravdě, že při spojení odrazem o ionosféru se polarizační rovina stáčí, takže ve výsledku většinou máme co do činění spíš s polarizací „šikmou.“
Vyladění:
Na izolační podložce, kde dráty končí (tj. která je blíže ke stěně domu), si vyvrtejte větší počet dírek, ať můžete změnou délky drátu anténu ladit. Anténa v místě napájení nemá 50 ohmů a nemá ani význam pokoušet se změnou délky tuto hodnotu na svorkách nějak získat. Délku zářiče zvolte takovou, kdy anténa rezonuje na středu vysílacího pásma. Rezonace vám zajistí dobrou účinnost zářiče. A to bez ohledu na to, jakou impedanci v místě napojení koaxiálu bude anténa mít. Rezonaci zjistíte nejlépe pomocí GDO, který induktivně navážete na napáječ k anténě. (Kdo GripDip-metr nevlastní, upevní konce zářiče na izolační destičku do otvorů vzdálených asi 80mm od sebe a bude věřit, že to tak bude uspokojivě chodit.)
Přizpůsobení:
Koaxiál je omotán okolo ráhna, které vede prostředkem antény a před připojením k vlastnímu zářiči prochází nejméně dvěma nacvakávacími feritovými jádry. Tento proudový balun lze zkonstruovat i jiným způsobem, prodle toho, co se najde doma v šuflíku...
Anténu připojujte ke stanici vždy přes anténní tuner a SWR-metr. Teprve anténním tunerem anténu „dotáhneme“ na co nejnižší PSV. To by ani při použití jednoduchých a laciných tunerů nemělo dělat žádné potíže. Koaxiál mezi anténou a anténním tunerem by neměl být zbytečně dlouhý, protože tu není ideální přizpůsobení a tak by mohly vznikat nežádoucí ztráty. Ideální je umístit tuner co nejblíže k oknu za kterým se anténa nachází a teprve od něj vést koaxiál potřebné délky ke stanici.
[autor: OK2TAR]
Ač jsem se k tomu několikrát chystal, zatím jsem nenašel čas tuto anténu osobně postavit a vyzkoušet. Berte ji proto zejména inspiraci pro vlastní experimentování. Předpokládám, že by případným zájemcům o stavbu neměla dělat žádné závažnější potíže. Současně rád uvítám praktické zkušenosti s její stavbou a provozem.