Termín akce 8. a 9.5.2020
Místo konání - Olbramice u Náměště na Hané
Když byl vyhlášen nouzový stav, který přiměl zůstat lidi doma a chvíli po tom byly doslova hermeticky uzavřeny oblasti měst Uničov a Litovel i s okolními obcemi, výrazně od toho okamžiku stoupl radiový provoz. A to jak na občanských pásmech CB a PMR, tak i na radioamatérských frekvencích včetně krátkých vln.
Když se kamarádi nemohli navštěvovat nebo posedět v hospodách, cítili velkou potřebu popovídat si a „vyventilovat“ své pocity, které nová situace přinášela, jiným způsobem. Mobilním telefonem si popovídáte jen s druhou osobou, ale na radiovém pásmu můžete vytvořit kroužek, kde se mohou přidat další, jiní odejít a hovor stále probíhá. Osobně jsem měl pocit, jakoby se situace vrátila někam do devadesátých let. Letošní jarní éter ožil jako nikdy předtím...
Ještě před koronavirem jsme v uzavřené skupině na našem kroužku 20:20 vedli debatu o neelektrických zdrojích světla i o jejich použití při portejblovém vysílání. Dušan OK2DUS se pro věc nadchnul a navrhl zorganizovat akci, kterou nazval pracovně Expedice Petrolejka. Předběžně bylo navrženo místo konání i tři termíny. Jenže jak se epidemie vyvíjela, první dva termíny padly. Těsně před třetím byla už restriktivní hygienická opatření naštěstí uvolněna natolik, že akce mohla v omezeném počtu účastníků proběhnout.
Nevím, zda by se dala tato akce nazvat plnohodnotně „expedice”, protože na samotné vysílání připadlo jen minimum času. Nicméně byla to po desetileté přestávce opět nějaká větší outdoorová aktivita skupinky lidí skládající se z části i ze členů někdejší Expedice Bílý Tesák. Jmenovitě Martin Olomouc OK2GMO a Viktor Olbramice OK2TAR. Jako další se účastnili Dušan Bučovice OK2DUS a Vladimír Hlinsko pod Hostýnem OK2HPH. Původně plánoval přijet ještě Standa „Zvíře” Zlín OK9ZVZ, ale ze zdravotních důvodů zůstal raději doma.
Účastníci se začali sjíždět postupně v pátek po obědě. Pro komunikaci během jízdy a k přesnému navedení k cíly cesty sloužila radiostanice Lincoln II+, pracující na kmitočtech „v horní části krátkovlnného pásma” a provizorně postavená vertikální anténa. První na Viktorovu chatku dorazil Martin, po něm Dušan a nakonec Vladimír.
Abychom zůstali věrni slovu „petrolej”, bylo první uvítání provázeno vařením čaje na petrolejovém vařiči. Ale slovo dalo slovo a na chvíli (než jsme se sešli v plném počtu) jsme se vrátili ještě do doby „předpetrolejové” - kdo chtěl, mohl si vyzkoušet rozdělat oheň bez sirek či zapalovače. Krušné bylo zjištění, že zase tak jednoduché to není. Zkoušelo se křesání všeho druhu. Započalo se kombinací pazourku s ocílkou či kombinací rohovce s ocílkou a zachytávání jiskry do práchna z bavlněného doutnáku. V druhém kole přišelo na řadu podstatně modernější švédské křesadlo ze slitiny ceru a hořčíku a ke vznícení posloužilo chmýří z bodláku či jemně nastrouhané hoblinky smolnatého borového dřívka tzv. „smolničky”. To byla technologie podstatně jistější a snazší. Velmi efektní bylo rozdělání ohně pomocí černého prachu a zámku křesadlové pistole.
Vladimír sebou přivezl kromě svých vlastních petrolejek i několik typů osvědčených lihových vařičů a všechny z nich uvedl do provozu. Vařil se čaj i káva, sedělo se a povídalo. Potom přišela chvíle na měření a testování prototypů antén T2LT určených pro provoz na CB-pásmu. Hlavním cílem bylo v otevřeném prostoru doladit oddělovací tlumivky a eliminovat plášťové proudy v koaxiálním kabelu. Martin za tím účelem přivezl anténní analyzátor i měřič plášťových proudů. Zkoušela se anténa jak Martinova, tak i Vladimírova. Testy ukázaly to, co se tiše předpokládalo - že místo, kde je proudová kmitna a kam je zapotřebí umístit nacvakávací ferit, leží ve vzdálenosti přibližně lambda čtvrt pod tlumivkou.
Jak běžel čas, napadlo nás, zúčastnit se Olomouckého kroužku, který v té době probíhal každý den v 18:00 hod. místního času na frekvenci 145,375 MHz. Vydali jsme se proto na kopec nad obcí Olbramice, odkud je celá Haná jako na dlani. Na myslivecký posed jsme zavěsili drátovou anténu T2LT pro pásmo 2m. První se do kroužku ohlásil Viktor a pak postupně předával ruční radiostanici Baofeng UV-5R ostatním. Každý z nich se přihlásil pod svou značkou a přidal část popisu našeho okolí. Karlovi OK2PJE, který kroužek vedl, chvíli trvalo, než přišel na to, že všichni čtyři vlastně vysíláme z jednoho místa. Bylo to veselé. Mezi tím k nám ještě neplánovaně přijel Tomáš OK2VWH se synem. Slyšel nás vysílat, jel se po nás autem podívat a na kopci u posedu jsme se setkali.
Když už jsme byli na kopci, obešli jsme celou náhorní rovinku až na místo, ze kterého občas vysílává Martin OK2GMO a okolo pastviny našich koní Sukina a Edáčka jsme se vrátili druhou cestou zpět k chatce. Na finské svíci jsme si uvařili přírodní čaj z kopřiv a meduňky lékařské, která zde hojně roste. Když finská svíce dohořela a rozpadla se na kousky, z jejich zbytků jsme udělali základ pro oheň na opékání špekáčků a grilování brambor.
Postupně se setmělo a nastala dlouho očekávaná chvíle na experimentování s lampami. Sešlo se jich deset:
- č.1 ruční petrolejka používaná v minulosti při posunu na Českých drahách.
- č.2 benzínový důlní kahan, tzv. „větérka” (neslouží k osvětlování, je to analyzátor plynů)
- č.3 větruvzdorná lampa Feuerhand 276 Baby z pozink. plechu a s matovaným cylindrem, naplněná lampovým olejem
- č.4 německá vojenská karbidová lampa z 2. světové války
- č.5 větruvzdorná lampa Meva 864, naplněná lampovým olejem (před lampou leží benzínový zapalovač Imco)
- č.6 rádo-by větruvzdorná petrolejová lampa čínské výroby, naplněná lampovým olejem
- č.7 větruvzdorná lampa Feuerhand 276 Baby v "bronzovém" provedení s čirým cylindrem, naplněná petrolejem
- č.8 větruvzdorná lampa Feuerhand 276 Baby z pozinkovaného plechu a s čirým cylindrem, naplněná lampovým olejem
- 9. nástěnná lampa Eagle firmy Mars Svratky se skleněným zrcadlem, naplněná lampovým olejem
- 10. campingová plynová lampa čínské výroby s žárovou punčoškou
Nejbělejší světlo měl acetylénový plamen karbidové lampy. Těsně v závěsu, co do odstínu barvy světla, byla lampa plynová. Pak všechny lampy plněné lampovým olejem a nejžlutější odstín světla měly lampy plněné obyčejným petrolejem.
Martin zkoušel měřit intenzitu světla pomocí luxmetru (aplikace mobilního telefonu). Z knotových lamp nejsilněji svítila lampa Eagle od firmy Mars Svratka, za ní na stejné příčce byly všechny Feuerhandy a také originál Meva. Citelně méně než všechny předchozí svítila čínská napodobenina Mevy. A jak se očekávalo, úplně nejméně svítila ruční drážní petrolejka (nemá cylindr, který by vytvářel tah).
Když skončilo venkovní experimentování s knotovými lampami, musel Vladimír odjet domů, protože ho následující den čekala náročná práce (stavba trubkového lešení). Ochladilo se a zbylí účastníci se přesunuli do chatky. I když je chatka vybavena LED žárovkou a akumulátorem, rozsvítili jsme si tam silnou tlakovou petrolejovou lampu od firmy Mannessman. Lampa nejen že svítí, ale i vydatně hřeje. Její rozsvícení je však zdlouhavější, než zapálení knotu petrolejky. Pro svou funkci vyžaduje napumpovat nádrž a lihem zapáleným na misce nahřát trubici výparníku. Když už ale svítí, je dost světla na práci i na zábavu. Okolo půlnoci se na cestu k domovu vydal i Dušan. Martin využil možnost přespání a jel až druhý den. Když zůstala chatička prázdná, zabydlela se v ní nenápadně alespoň na chvíli naše malamutka Maya, která jinak celou akci sledovala spíš z povzdálí...
Fotogalerie:
Po najetí myší na obrázek se zobrazí textový popisek.
Kliknutím na obrázek ho lze zvětšit, kliknutím na zvětšený obrázek se okno opět zavře.
(Některý počítač bude požadovat odsouhlasit „Povolit automaticky otevíraná okna z tohoto webu.“)
